fbpx

Archiv pro den: 23. 9. 2020

Spolu pro bezpečný pohyb na kole – Ivana Šnircová

Za posledních deset let klesl počet smrtelných nehod cyklistů a těch s těžkým zraněním na polovinu. To je velmi dobrá zpráva. Ta špatná je, že se podíl cyklistickýc

 

h nehod s těžkým zraněním z celkového počtu všech registrovaných nehod téměř nezměnil. V roce 2019 byl každým sedmým těžce zraněným právě cyklista. Míra vlastního zavinění jako nedodrž

ení předpisů, špatný stav kola, používání helmy nebo jízda pod vlivem alkoholu jsou samozřejmě klíčové faktory ovlivňující výsledek nehody. A právě helma výrazně zvyšuje šanci na přežití.

Jako kraj však můžeme pro bezpečnost cyklistů udělat víc a nehodám předcházet či zmírnit jejich dopady budováním kvalitní cyklistické infrastruktury. Význam cyklodopravy totiž s postupným omezováním té individuální automobilové hlavně ve městech a se vzrůstající oblibou elektrokol poroste, a proto je potřeba kraj na tento trend připravit. Proto chceme, aby cyklostezky byly samozřejmou součástí projektů oprav a zřizování nových komunikací, podpoříme investice do bezpečného cykloparkování u škol i dalších veřejných institucí a rozšíříme možnosti sdílení kol ve městech i síť turistických cyklotras v kraji.

Autor: Ivana Šnircová

Modernizace vodovodů je pro kraj prioritou – Jan Birke

Sucho a s ním spojené zajištění dostatku pitné vody je tématem, které je v posledních letech čím dál tím více aktuální. Musíme hledat cesty, jak systémově a dlouhodobě zabezpečit dostatek zdrojů pitné vody pro občany  našeho kraje. Jednou z nejúčinnějších cest jsou opravy a rekonstrukce páteřních vodárenských přivaděčů, které umožňují transport pitné vody mezi celými regiony podle aktuální potřeby. Ty jsou již na řadě míst na hranici životnosti. Nejstarší části potrubí jsou staré téměř 50 let a je tedy potřeba se do jejich rekonstrukce pustit co nejdříve.

Protože dešťové srážky jsou na území naší republiky rozloženy nerovnoměrně a sucho se projevuje místně, význam páteřních vodárenských sítí ještě více poroste. Modernizace soustavy umožní propojovat páteřní vodovody, aby bylo možné distribuovat pitnou vodu tam, kde jí bude momentální nedostatek právě vlivem  sucha nebo třeba havárie. Těší mě, že u nás budou dokončeny první rekonstrukce, protože pilotní projekt, který je spolufinancován pomocí dotací z ministerstva zemědělství, startujeme právě ve východních Čechách. A já se chci zasadit o to, aby postupně byly připraveny další projekty a opatření, jež povedou k zajištění pitné vody pro všechny obyvatele.

Autor: Jan Birke

Spolky jako základní stavební kámen – René Příhoda

Většina z nás je nebo byla členem nějakého spolku, svazu, či sdružení, ať již jako hráč fotbalového klubu, dobrovolný hasič, filatelista, či včelař.

Veškerá spolková činnost je důležitá pro udržení společenského života na vesnicích a ve městech. Sbory dobrovolných hasičů a fotbalové kluby bývají srdcem a centrem vesnické zábavy a jsou důležitým prvkem v soudržnosti obcí. Řadu měst si můžeme spojit s jejich sportovní chloubou. Jičín si spojíme s házenou a florbalem, Trutnov s basketbalem a například V

 

rchlabí s hokejem, které sbírají sportovní talenty po širokém okolí. Proto je třeba, více než kdy dříve, spolkovou činnost ve všech obcích podporovat, aby byl prostor pro jejich výchovu.

Ačkoli podpora ze strany kraje může být měřena zejména výší „utracených“ finančních prostředků, je třeba podporu poskytovat včasně a efektivně. Poskytované prostředky nemohou „mizet“ v pochybných projektech s pochybnými cíli, ale měli by sloužit systematické podpoře.

Vedle systematické podpory by kraj měl podporovat i náborovou činnost, protože pokud dítě nemůže sportovat, protože rodiče nemají finanční prostředky na zápisné, na sportovní či jiné vybavení, je to chyba, a je to chyba nás všech, a to zejména ve vztahu k matkám samoživitelkám, které mají vysvětlit dítěti, proč nemůže chodit s ostatními na kroužky. Spolková činnost je činností prevence kriminality, učí soustavné činnosti, vzájemnému respektu, respektu k autoritám a připravuje mladé lidi na přechod do pracovního procesu, kde jim může být i předchozí výkon spolkové činnosti cenným přínosem.

Kraj je tím správným kolbištěm, který může regionální strategie nastavit a efektivně podporovat.

Autor: René Příhoda

Obohacení kultury a stabilizace dopravy – Vilém Janeček

Obohacení kultury a památkové péče

Náš region, bohatý na kulturní památky, bohatý na nadšené majitele, správce a samosprávy, má jeden palčivý problém. I přes určité snahy o spolupráci dochází k pravému opaku – k nesouladu, nepochopení a soupeření. Občas se zdá, že si dokonce jednotliví aktéři navzájem házejí klacky pod nohy. Nedávno v Hradci Králové inicioval kraj seminář se zástupci samospráv, organizátorů kulturních akcí a vlastníků kulturních památek a všichni se shodli na tom, že tato atmosféra zbytečného soupeření se nikomu nelíbí. Uvítali by naopak platformu vzájemné pomoci a spolupráce zastřešené krajem. Jako člověk, který organizuje kulturní akce, i pomáhá se zvelebováním kulturní památky, tuto problematiku chápu z vícero hledisek a chci ji zlepšit. Myslím, že kraj nakročil správným směrem.

 

Stabilizujme dopravní infrastrukturu

Již několik let se na Rychnovsku rozmáhá automobilový průmysl. Denně do Kvasin za prací dojíždí tisíce lidí a přiváží se hory materiálu od subdodavatelů na montáž vozů. Jenže silniční ani vlaková síť v této oblasti na to nebyla a není připravena! Přejít silnici s malými dětmi v centru Solnice je nemyslitelné. Jestliže se potřebujete dostat z Kvasin do Rychnova nad Kněžnou autem, raději volíte dlouhou a komplikovanější trasu přes Lukavici, než hodinu popojíždět kilometr silnice mezi Lipovkou a Rychnovem. Před asi 14 lety navíc prakticky skončil provoz osobních vlaků mezi Solnicí a Rychnovem, zůstaly jen tzv. směnové spoje pro fabriky (pro představu spoj přivážející školáky a pracovníky do Rychnova na osmou hodinu ranní byl tenkrát nahrazen TŘEMI autobusy). Mluví se o elektrifikaci železniční tratě a posílení vlakových spojů kvůli osobní dopravě. Bohužel, mluví se a mluví již několik let, ale realizace je v nedohlednu, včetně oddalování stavby rychnovského a solnického obchvatu. Na tyto problémy bych se chtěl ve své práci v zastupitelstvu zaměřit.

Autor: Vilém Janeček

Stabilizujme dopravní infrastrukturu

 

Již několik let se na Rychnovsku rozmáhá automobilový průmysl. Denně do Kvasin za prací dojíždí tisíce lidí a přiváží se hory materiálu od subdodavatelů na montáž vozů. Jenže silniční ani vlaková síť v této oblasti na to nebyla a není připravena! Přejít silnici s malými dětmi v centru Solnice je nemyslitelné. Jestliže se potřebujete dostat z Kvasin do Rychnova nad Kněžnou autem, raději volíte dlouhou a komplikovanější trasu přes Lukavici, než hodinu popojíždět kilometr silnice mezi Lipovkou a Rychnovem. Před asi 14 lety navíc prakticky skončil provoz osobních vlaků mezi Solnicí a Rychnovem, zůstaly jen tzv. směnové spoje pro fabriky (pro představu spoj přivážející školáky a pracovníky do Rychnova na osmou hodinu ranní byl tenkrát nahrazen TŘEMI autobusy). Mluví se o elektrifikaci železniční tratě a posílení vlakových spojů kvůli osobní dopravě. Bohužel, mluví se a mluví již několik let, ale realizace je v nedohlednu, včetně oddalování stavby rychnovského a solnického obchvatu. Na tyto problémy bych se chtěl ve své práci v zastupitelstvu zaměřit.

Autor: Vilém Janeček

Jasná perspektiva nejen pro krajské školy!

Někdo si představuje péči o školy v našem kraji tak, že zruší či sloučí všechny školy, které nejsou „tabulkově ideální“. Naše představa to ale NENÍ! Chceme, aby kraj opustil rušení a slučování středních škol jako převažující „školskou politiku“ a chytře reagoval na rychle se měnící potřeby vzdělávání a na demografický vývoj. Chceme, aby se kraj nevěnoval jen „svým“ středním školám a nenechával ostatní školy, ať si pomohou samy. Vzdělání musí být snadno dostupné ve všech částech kraje a musí a reagovat na potřeby profesního, občanského i osobního života.

Současné spektrum středních škol a středoškolských odborů nesmí být redukováno, ale naopak zkvalitňováno a rozšiřováno v reakci na nové trendy. Hlavně na učňovských oborech chybí pedagogové, nedostává se jim dostatečné metodické, odborné i osobní podpory při řešení náročných pedagogických situací, hrozí jim ztráta motivace a syndrom vyhoření. Školy mají navíc často nedostatečné materiální zázemí, které je nutné modernizovat. Klíčové je do vzdělávání nejen na technických oborech přizvat odborníky z praxe – z firem, veřejné správy, odborných a veřejně prospěšných organizací, které školám pomohou s praktickým výcvikem žáků. Cesty k úsporám a pružné reakci na kolísání populace mohou být jiné než rušení či slučování nesourodých oborů. Obecné předměty mohou být vyučovány ve spojených třídách. Vzor si můžeme vzít nejen v moderních školách v České republice, ale i v zahraničí. Je rovněž nutné propojit střední školství s organizacemi, které pomáhají v nástupu ke studiu a jeho dokončení žákům z rodin s nízkým společensko-kulturním zázemím tak, aby „systém“ neopouštěli s nedokončeným vzděláním.

Speciální školy zřizované krajem by měly sloužit svému účelu, tedy vzdělávat žáky se specifickými vzdělávacími potřebami tam, kde existují vážné důvody, proč není možné tyto žáky integrovat do běžné výuky. Musí mít nejen dostatek kvalitních učitelů, ale i dostatečně placených asistentů. Nechceme, aby nám tito lidé odcházeli, protože neuživí rodinu. Stejnou pozornost budeme věnovat i dětským domovům zřizovaným krajem, jako řešení péče o děti v situacích, kde se nepodaří zajistit některou z forem rodinné péče.

Kraj musí podporovat všechny školy na území kraje a přestat je dělit na „ty své“ a na „ty cizí“.  Školy nejen vzdělávají, ale přispívají k udržení mladých v místě, bývají centrem dění v místě a iniciátory místního rozvoje. Proto je podpora obcí a dalších zřizovatelů zásadní pro rozvoj celého kraje.

Školy musí vzdělávat pro budoucnost! Co to znamená? To, že musíme mít motivované učitele, vzdělané v moderních výukových metodách, kteří pomohou žákům získat nejen důležité znalosti, ale i kompetence tyto znalosti používat, kriticky zkoumat a ochotně si doplňovat znalosti a kompetence nové. Proč je to důležité? Většina profesí, ve kterých budou zaměstnáni dnešní prvňáčci, ještě pravděpodobně neexistuje. To je důvod, proč je třeba učit pro budoucnost, nikoliv pro současnost. S tím mohou školám a učitelům pomoci i vysoké školy, Krajské vzdělávací centrum a aktéři v neformálním vzdělávání (muzea, science centra, ekocentra atd.), kteří poskytují další pohledy a přístupy. Stejným způsobem je třeba přistupovat i k dalšímu vzdělávání a vytvořit tak dobře propojený systém celoživotního učení. Musíme přispět k tomu, aby naše děti i ostatní věkové skupiny dokázaly ve světě plném změn nejen plnohodnotně a dobře žít, ale aby se o něj zajímaly a chtěly pro něj i něco udělat. Nechceme být pouze montovnou Evropy, ale být krajem vzdělaných a flexibilních lidí, kteří budou na budoucí změny připraveni a sami je budou pozitivně ovlivňovat.

Práce na rozvoji vzdělávání není jen podpora škol a jejich aktivit. Zásadní součástí je aktivní podíl všech aktérů vzdělávání na plánování a uskutečňování změn ve vzdělávání. Obrovskou příležitostí, kterou musí kraj lépe než dosud využít, je Krajský akční plán vzdělávání, na který jsou navázány stovky milionů investic do modernizace vzdělávání v kraji, stejně jako Místní akční plány vzdělávání, připravované ve všech místech kraje. Je tedy zásadní ze strany kraje podporovat tyto procesy a přizvat do jejich tvorby a realizace další skupiny, např. aktivní učitele, další vzdělavatele a odborníky z kraje.  A že jich nemáme málo!

Autoři: Karin Richterová, Sofia Hladíková, Jiří Kulich, Edita Vaňková